Souvisí náš psychický stav s nadváhou?

Zajídáte stres? Promítá se vaše duševní nepohoda do toho, kolik a čeho sníte? Sáhnete do pracovního stolu pro sušenky, čokoládu nebo jiné utajené zásob pokaždé, když vás při poradě naštve šéf nebo rozhodí protivný kolega? Ano, možná se to na první pohled nezdá, ale náš emocionální stav se do jídla promítá.

Nucením vyvoláte odpor

Ideální je pokud máte k jídlu neutrální vztah. Dokážete si ho vychutnat, ale na druhou stranu ho nepovažujete za alfu a omegu svého života. Přitom špatné vzorce vztahované k jídlu mohou pocházet už z dětství, to nejranější dětství nevyjímaje. Velmi špatný scénář je, když někdo malé dítě nutí do jídla násilím. Pokud nad dítětem visí příkaz typu, že pokud nesní předložené jídlo, nic dalšího už dnes nedostane, je něco špatně. Snažme se uvařit dobré jídlo, které bude dítěti chutnat a bude jíst bez potíží. Každé dítě je jiné. Zatímco jedno sní oběd bez mrknutí oka, oběd jiného připomíná spíše krmení dravé zvěře, kdy se podaří do úst doručit každou pátou lžičku. Pokud ale budete k jídlu nutit, vyvoláte v potomkovi odpor, který může přetrvávat i do dospělosti. Ten správný vztah k jídlu je narušený.

Pochvala ve formě sladké odměny je špatně

Špatně je i jiný vzorec, kdy rodiče dítě neustále chválí za to, jak dobře jí. Tím potomka naopak naučí na scénář, že je dobré a hodné jedině tehdy, když rychle sní celý talíř. Podvědomý pocit si může odnést i do dospělosti. Pak se dostává na cestu, kdy je hodné pozornosti jedině tehdy, když se hodně nají, což vede k přejídání, nadváze a případně i obezitě. Nejlepší je, když dítě vnímá jídlo jako normální součást svého života. Nesmí jít ani o trest ani o odměnu. Pak je na dobré cestě. Když si ale zvykne, že například zmrzlina nebo čokoláda je odměnou za to, že bylo hodné, bude si vzorec: odměním se sladkým jídlem za něco nepříjemného promítat i v dospělosti, a to není dobré. Jídlo by se nemělo stát náhražkou pochvaly.  

Jak vzniká emoční hlad

Jídlo souvisí s emocionálním stavem, a pokud jste v dětství zvyklí, že jste byli odměňováni za nepříjemnosti sladkým, budete v tom pokračovat. Po nepříjemné poradě se šéfem si dáte za odměnu sušenky, po partnerské hádce čokoládu. Po sladkém pak budete sahat i v momentech, kdy se nebudete cítit citově naplnění. Partner si vás dlouhodobě nevšímá, bere vás jenom jako součást domácnosti? Možná svůj smutek zajídáte pamlsky, což vede k přibírání. Schválně si všimněte zamilovaných párů v první fázi soužití. Skoro žádné jídlo nepotřebují, jednoduše se „nají“ vzájemně sami sebe. Kdežto vy zajídáte nedostatek pozornosti. Tady nejde o fyzický, ale emoční hlad. Snězení sladkosti vám nepomůže, hlad má totiž vaše duše, ne tělo.  

Učte se prodýchat a zpracovat svoje emoce

Podobná situace nastává i tehdy, když saháte po něčem sladkém v okamžiku, kdy vás třeba rozčilil šéf, nebo naštvala kolegyně. Jak z toho ven? Místo automatického sáhnutí do šuplíku pro kousek čokolády se na chvilku zastavte. Uvědomte si, co vlastně tuto akci spustilo. Vztek na šéfa, že neocenil vaši práci? Zloba na kolegyni, která hází svoji práci na vás? Smutek z toho, že si vás partner nevšímá? Už fakt, že si uvědomíte, že právě tato emoce vás vede k přejídání, mnoho znamená. Dostáváte se na cestu, kdy budete schopni pracovat s tímto pocitem jinak než tím, že ho prostě zajíte. Pokud jste naštvaní v práci, projděte se chvíli po chodbě, stoupněte si k otevřenému oknu a prodýchejte to. Zjistíte možná, že jste už překonali první moment a nyní už nebudete mít potřebu jíst. Další etapou pak bude možná i to, že budete schopni tyto emoce zpracovat jinak. Například slušně, ale jasně opomínat šéfovi, nebo vysvětlit kolegyni, co si k vám může dovolit a co už ne.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 100 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Jestli se vám článek líbil, podpořte jej...Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *